Svetlana Kuzmina

překladatelka

Právní regulace překladatelské a tlumočnické činnosti v Ruské federaci
Zákony a normy

Právní regulace překladatelské a tlumočnické činnosti v Ruské federaci

Předešlý článek byl věnován právní regulaci překladatelské a tlumočnické činnosti v České republice. V aktuálním článku se podíváme na tuto problematiku v Rusku.

Podnikání

Zahájit podnikání v oblasti poskytování překladatelských nebo tlumočnických služeb je v Rusku poměrně snadné.

Důležité jsou tři doklady: žádost, vnitřní pas (ruská obdoba občanského průkazu) a doklad o zaplacení poplatku. Při registraci je nutné uvést odpovídající kód činnosti v souladu s Všeruským klasifikátorem ekonomických činností (tzv. OKVED).1 V našem případě se jedná o následující kód: 74.3 (74.30) Překladatelské a tlumočnické činnosti – Деятельность по письменному и устному переводу.2

Registrace na finančním úřadě probíhá dle místa trvalého bydliště. Dále je nutné založit si podnikatelský bankovní účet.

Trestní zákoník RF, Správní řád RF

V Česku, jak již bylo zmíněno v minulém článku, existuje samostatný zákon, který upravuje činnost soudních překladatelů a tlumočníků.

V Rusku obdobný zákon neexistuje, nicméně pojem tlumočník (překladatel) se vyskytuje v některých jiných zákonech. Například v Trestním zákoníku Ruské federace ze dne 18. prosince 2001 (ve znění ze dne 1. července 2021) v Článku 59 je obsažen následující bod:

Tlumočník (překladatel) je osobou, která je přizvána k účasti v trestním řízení v případech stanovených tímto zákoníkem a která svobodně ovládá jazyk, jehož znalost je nutná pro tlumočení (překlad).3

Pozn.: v ruském jazyce se slovo pěrevod používá pro písemný i ústní překlad, stejně tak je to i s označením profese (pěrevodčik), podrobněji nejen o této skutečnosti píši v nedávném článku Co je překlad a co je tlumočení?.

Podobný bod je obsažen i v Článku 52 Správního řádu Ruské federace ze dne 8. března 2015 (ve znění ze dne 15. července 2021):

Tlumočník (překladatel) je osobou, která svobodně ovládá jazyk, v němž probíhá správní řízení, a další jazyk, jehož znalost je nutná pro tlumočení (překlad) z jednoho jazyka do druhého, nebo osobou svobodně ovládající techniku komunikace s hluchými, němými, hluchoněmými.4

Oba zákony dále obsahují práva a povinnosti tlumočníka (překladatele), postup přizvání tlumočníka k soudnímu řízení nebo postup jeho ustanovení, ale neobsahují další informace ohledně jeho kvalifikace ani další požadavky.

Požadavky na kvalifikaci tlumočníka (překladatele)

Tuto informaci obsahuje jiný dokument – Jednotná kvalifikační příručka pozic vedoucích pracovníků, specialistů a úředníků, oddíl Kvalifikační charakteristiky pozic odborníků vykonávajících práci v oblasti tlumočnictví (překladatelství). Článek II definuje pracovní povinnosti tlumočníka (překladatele) a požadavky na kvalifikaci:

Tlumočník (překladatel) 1. kategorie: vysokoškolské odborné vzdělání a praxe ve funkci tlumočníka (překladatele) 2. kategorie minimálně 3 roky.

Tlumočník (překladatel) 2. kategorie: vysokoškolské odborné vzdělání a praxe ve funkci tlumočníka (překladatele) minimálně 3 roky.

Tlumočník (překladatel): vysokoškolské odborné vzdělání bez požadavků na délku praxe.5

V roce 2021 vstoupil v platnost Profesionální standard – Odborník v oblasti tlumočení (překládání).6

Ověřený (soudní) překlad

V Česku ověřený překlad může vyhotovit jen soudem jmenovaný překladatel, ale v Rusku institut certifikovaného překladatele neexistuje. Oficiálně ověřeným překladem je v Ruské federaci překlad, který byl ověřen notářem.

Článek 81 Základů právních předpisů o notářích ze dne 11. února 1993 (ve znění ze dne 2. července 2021) obsahuje následující:

Notář ověřuje správnost překladu z jednoho jazyka do druhého, pokud příslušné jazyky ovládá.
[…]
Pokud notář příslušné jazyky neovládá, může překlad provést překladatel, jehož podpis notář ověří.7

Autorské právo

Samostatným tématem právní regulace je autorské právo ve vztahu k překladu. Jelikož je toto téma poměrně obsáhlé, je mu věnován samostatný článek.

Použité zdroje

1 Oformlěnije IP dlja pěrevodčika: kak rešiťsja i čto dělať. TopTR [online]. 2017 [cit. 2021-08-14]. Dostupné z: https://www.toptr.ru/

2 OKVED 2021 – Spravočnik s rasšifrovkoj kodov po vidam dějatěl’nosti. Kody OKVED 2021 [online]. 2021 [cit. 2021-08-14]. Dostupné z: https://код-оквэд.рф/

3 UPK RF Stat’ja 59. Perevodčik. «Konsul’tant Pljus» – zakonodatěl’stvo RF: koděksy, zakony, ukazy, postanovlenija Pravitěl’stva Rossijskoj Feděracii, normativnye akty [online]. 2021 [cit. 2021-08-14]. Dostupné z: http://www.consultant.ru/

4 KAS RF Stat’ja 52. Perevodčik. «Konsul’tant Pljus» – zakonodatěl’stvo RF: koděksy, zakony, ukazy, postanovlenija Pravitěl’stva Rossijskoj Feděracii, normativnye akty [online]. 2021 [cit. 2021-08-14]. Dostupné z: http://www.consultant.ru/

5 Prikaz Minzdravsocrazvitija Rossii ot 16.05.2012 N 547n «Ob utveržděnii Jedinogo kvalifikacionnogo spravočnika dolžnostěj rukovoditělej, specialistov i služaščich, razděl “Kvalifikacionnye charaktěristiki dolžnostěj specialistov, osuščestvljajuščich raboty v sfere perevodčeskoj dějatěl’nosti”». «Konsul’tant Pljus» – zakonodatěl’stvo RF: koděksy, zakony, ukazy, postanovlenija Pravitěl’stva Rossijskoj Feděracii, normativnye akty [online]. 2021 [cit. 2021-08-14]. Dostupné z: http://www.consultant.ru/

6 Professional’nyj standart «Specialist v oblasti perevoda». «Konsul’tant Pljus» – zakonodatěl’stvo RF: koděksy, zakony, ukazy, postanovlenija Pravitěl’stva Rossijskoj Feděracii, normativnye akty [online]. 2021 [cit. 2021-08-14]. Dostupné z: http://www.consultant.ru/

7 Osnovy zakonodatěl’stva Rossijskoj Feděracii o notariatě. 81. Svidětěl’stvovanije vernosti perevoda. «Konsul’tant Pljus» – zakonodatěl’stvo RF: koděksy, zakony, ukazy, postanovlenija Pravitěl’stva Rossijskoj Feděracii, normativnye akty [online]. 2021 [cit. 2021-08-14]. Dostupné z: http://www.consultant.ru/

Zanechat Odpověď