Svetlana Kuzmina

překladatelka

Právní regulace překladatelské a tlumočnické činnosti v České republice
Zákony a normy

Právní regulace překladatelské a tlumočnické činnosti v České republice

Překladatelská a tlumočnická činnost, stejně jakékoliv jiné odvětví, je tak či onak regulována právními předpisy. V tomto článku povyprávím o základních právních aspektech této práce v České republice a příště se podíváme do Ruska.

Podnikání

Překladatelství a tlumočnictví jsou v České republice živností volnou, což znamená, že pro její provozování nepotřebujete dokládat odbornou způsobilost.

Pro zahájení podnikatelské činnosti v daném oboru (bod 69 Seznamu oborů činností náležejících do živnosti volné “Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona” – Překladatelská a tlumočnická činnost) tedy stačí zajít na živnostenský úřad, zažádat o živnostenské oprávnění, zaplatit poplatek a počkat si na udělení oprávnění.

Soudní překladatelé a tlumočníci

V případě oficiálních překladů a tlumočení je situace o něco složitější. Aby se člověk stal soudním překladatelem či tlumočníkem, musí splnit řadu podmínek definovaných v zákoně. Česká republika patří mezi země, kde překladatelská a tlumočnická činnost jsou upraveny samostatným zákonem.

Zákon č. 354/2019 Sb. ze dne 3. prosince 2019 o soudních tlumočnících a soudních překladatelích poměrně podrobně definuje veškeré podmínky, které musí žadatel splnit.

Základní požadavky (§ 7)

Tlumočníkem může být fyzická osoba, která

  • je odborně způsobilá k výkonu tlumočnické činnosti v daném jazyce, pro který má být zapsána,
  • je bezúhonná,
  • je plně svéprávná,
  • nebyla v posledních 3 letech před podáním žádosti o zápis potrestána pokutou ve výši nejméně 100000 Kč za přestupek podle § 37 odst. 1 písm. a) až d), f) až k) nebo podle § 37 odst. 2 písm. a) až d), f) až l), pokutou ve výši nejméně 100000 Kč za přestupek podle § 38 odst. 1 písm. a) až e nebo podle § 38 odst. 2 písm. a) až f), pokutou ve výši nejméně 100000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a), b) až d), ani pokutou ve výši 100000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 2 písm. a), b) až d), nebo které v posledních 5 letech před podáním žádosti o zápis nebylo zrušeno oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost podle § 14 odst. 1 písm. c),
  • není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,
  • má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky,
  • prokáže znalost českého jazyka v rozsahu nutném k výkonu tlumočnické činnosti, není-li tato osoba rodilým mluvčím, a
  • po splnění podmínek uvedených v písmenech a) až g) složila bez výhrady do rukou ministra spravedlnosti slib podle odstavce 2 nebo 3.[1]

Odborná způsobilost (§ 8)

Za odborně způsobilou podle § 7 odst. 1 písm. a) se považuje osoba, která

  • získala vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu, pokud je lze získat, jinak nejvyšší možné dosažitelné vzdělání,
  • absolvovala státní jazykovou zkoušku speciální pro obor tlumočnický nebo překladatelský, nebylo-li předmětem vysokoškolského vzdělání studium jazyka, pro který daná osoba žádá o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, nebo se jedná o osobu, jejímž mateřským jazykem je daný jazyk,
  • získala 5 let aktivní tlumočnické nebo překladatelské praxe,
  • absolvovala doplňkové studium pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem právo a právní věda,
  • získala jiné osvědčení o odborné způsobilosti zaměřené na daný jazyk nebo absolvovala kvalifikační akreditovaný kurz zaměřený na daný jazyk, pokud je to nezbytné k výkonu tlumočnické nebo překladatelské činnosti s odbornou péčí, a
  • úspěšně složila vstupní zkoušku podle § 10.[2]

V odůvodněných případech může ministerstvo na žádost žadatele některou z výše uvedených podmínek prominout. Ostatní podmínky ale musejí být splněny v míře poskytující dostatečnou záruku, že činnost bude vykonávána s dostatečnou odbornou péčí.[3]

Státní jazykové zkoušce pro obor překladatelský nebo obor tlumočnický předchází Státní jazyková zkouška všeobecná.

Ověřený překlad

Ověřený (soudní) překlad může vyhotovit pouze soudem jmenovaný překladatel. Takový překlad musí splnit následující náležitosti:

  • mít doložku obsahující potvrzení překladatele, že byl soudem jmenován k vyhotovení ověřených překladů, informaci, kdy a jaký soud ho jmenoval, číslo, pod kterým je překlad zapsán do tlumočnického deníku);
  • být opatřen kulatou pečetí a podpisem překladatele;
  • být neoddělitelně svázán s překládaným dokumentem.

Autorské právo

Samostatným tématem právní regulace je autorské právo ve vztahu k překladu. Jelikož je toto téma poměrně obsáhlé, bude mu věnován samostatný článek.

Použité zdroje

1 ČESKO. Zákon č. 354/2019 Sb. ze dne 3. prosince 2019 o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, § 7, bod 1.

2 Tamtéž, § 8, bod 1.

3 Tamtéž, § 8, bod 4.

Zanechat Odpověď